je dnes důležitější než kdy dřív, protože pracuje s člověkem jako s komplexní bytostí a usiluje o maximální možný rozvoj jeho potenciálu, který tvoří jednotu těla, duše i ducha. Tato jednota, ve které jsou v harmonii zastoupeny všechny složky života (tělesná, kognitivní, emoční, spirituální, estetická i sociální) se pak může přirozeně propisovat do našeho vztahu k sobě, k ostatním i do veškerého našeho konání. Pak jsme v pravdě, pak tvoříme to, s čím a s kým jsme zajedno.

je nový fascinující prostor, který se nám otevírá k prozkoumání. Je to schopnost vnímat sám sebe v mnohem širším kontextu, číst "posvátné" v každodenním životě a mít odvahu věřit své vnitřní autoritě, která přirozeně nikdy nepůjde proti životu, pravdě a lásce. Není to o náboženství, o následování něčeho nebo někoho, ale o vlastním prožitku a schopnosti vnímat hlubší význam v běžných momentech, rozvíjet vnitřní moudrost a propojení se sebou i ostatními.

jsou ze strategie MŠMT 2030+ vlastně odpovědí na výzvy současného světa. Spirituální gramotnost funguje jako vnitřní kompas, který nám pomáhá nacházet smysl a směr, zatímco klíčové kompetence jsou jako nástroje, které nám umožňují tento směr skutečně realizovat v praxi. Když se člověk napojí na své vnitřní vedení, získá jasnější vhled do svého poslání a hodnot. Ale aby tyhle vhledy dokázal přetavit do reálného života, potřebuje umět efektivně komunikovat (sdílet své myšlenky), kriticky myslet (rozlišovat podstatné od nepodstatného), být podnikavý (realizovat své nápady) a umět se učit (protože duchovní cesta je nekonečný proces růstu).

je pro celostní rozvoj naprosto zásadní, protože pracuje s celou osobností. Když někdo něco skutečně prožije, vzniká mnohem hlubší pochopení než při pouhém intelektuálním učení, protože konkrétní zážitek vytváří emoční stopu, která se přes reflexi a zobecnění přetaví do nového poznání. A právě v oblasti spirituální gramotnosti potřebujeme, abychom dílčí podněty skutečně procítili, ne je jen pochopili rozumem. Proto třeba meditace, rituály nebo skupinová cvičení fungují lépe než přednášky. Navíc prožitkové aktivity budují důvěru ve skupině a vytvářejí bezpečný prostor pro trénování klíčových kompetencí a osobní transformaci zcela samovolně a organicky.